Druhý ročník

Druhý ročník jsme pojali více jako veřejný a rozhodli se, že by nebylo vhodné zúčastnit se jako organizátoři samotného pochodu jako před rokem. Rozhodli jsme se, že akci připravíme, odstartujeme jednotlivé skupiny a budeme celou akci obstarávat zvenčí. Navíc jsme ještě neměli hotovy všechny placky, tak se nám to hodilo k tomu, abychom to napravili během doby, kdy budou skupiny na trase. Zřejmě špatná domluva však vyústila v to, že informace o akci do místních novin (Holešovsko) byla dána až den před vlastní akcí. Takže spousta lidí, co se o akci dozvěděla až tímto způsobem, už nestihla zareagovat a akce se zúčastnit.

V den akce jsme se tedy opět sešli ve víceméně stejné sestavě jako před rokem. Po kratičkém úvodu byly skupiny vysílány na trasu. Během tohoto nás vyrušilo pár jedinců a mluvili o nějakém závodu. O tom jsme samozřejmě nevěděli. Záhy jsme se dozvěděli, že částí naší trasy budou projíždět nějací blázni auty. Informovali jsme proto již vyslané skupiny, aby dbali zvýšené pozornosti, aby nebyli smeteni. Jednalo se o nějaký ilegální závod, proto mi v hlavě problesklo, jestli by se to nemělo někde nenápadně nahlásit (trošku to zavánělo práskačstvím, ale naštěstí během naší přítomnosti se žádné auto neobjevilo, tak jsme byli klidní). Žádné auto nezaregistrovali ani účastníci, takže to byl jen planý poplach. V lesích byly ještě zbytky sněhu, takže měli účastníci o zábavu postaráno. Bylo to také věrnější historii, kdy se členové skupiny Clay místy brodili po pás ve sněhu.
Akce dobře dopadla a v brzkých ranních hodinách jsme čekali na účastníky na nádraží v Bystřici pod Hostýnem s teplým čajem. Doufejme, že se akce všem líbila a účastní se příště zase. Snad stihnem dát v pravou chvíli informaci do novin a zúčastní se více lidí. Na historii bychom zapomínat neměli a aspoň tímto způsobem vzdát díky všem, kteří se zasloužili o naši svobodu.